Tak a je to za námi.
Uběhlo to rychle a příjde mi, že jsem celé ty dva měsíce nedělala nic. Samozřejmě, byly tu nějaké památné okamžiky, jako spaní pod hvězdami (které už zašly), nerdská noc, odvážný výlet do zapadlého městěčka na pomezí Čech a Moravy, výlet na dabovaného HP, piknik s komáry, Piráti na vlnách, rodinné setkání po 20-ti letech, sitcomové noci...
Ale po tom všem se mi už občas zastesklo po frontách na koupelnu, boji o teplou vodu, klasifikačních arších (archách?), otravných spolužácích...
Musím vám vyprávět úsměvnou historku. Nebudu tajit, že podle povrchních měřítek Elitní skupiny, je každý, kdo s nimi nepeče weirdo a šprt. V některých případech obojí. Víme svoje. A pokud si někteří členové elitní skupiny přispí a příjdou s křížkem po funuse (nebo spíš s křížkem po boji o lavice), je nejlepší jít za veleznámýma Šprtkama a dělat psychický nátlak. Copak každý Takzvanýšprt musí sedět v první lavici? Ať se tam pomějí :)
Teď budu mluvit v jinotajích ;) Kdybyste někdy jeli do malého města severně od Města,kde byl zavražděn poslední Přemyslovec (po meči) a šli kolem potoka, narazili na příjemnou restauraci za mostíkem... Jděte tam. A objednejte si Baki. Gád.
Žádné komentáře:
Okomentovat